7. června 2026
Další debata o románové sérii Draka neboli The Domination. Proč působí tak šokujícím a hrůzostrašným dojmem? Mám na to svou hypotézu. Draka je brutální dystopie,
což samo o sobě není nic výjimečného, avšak naprostá většina dystopií má postapo (a)nebo sci‑fi charakter, případně jde spíše o politické alegorie (typicky 1984), a tudíž
se nedají brát úplně vážně. Naopak Draka líčí vznik a expanzi takového státu/režimu v poměrně realistickém scénáři alternativní historie, který představuje horší variantu
našeho světa. Pro řadu čtenářů může být zřejmě problém i to, že by nacisty mohl vojensky porazit někdo, proti komu působí Třetí říše ještě jako celkem pohodový veget.
Tím Draka nabourává naši zakořeněnou víru, že existuje cosi jako "záruka dobrého konce", a navíc některé postavy Drakanů líčí vlastně pozitivně, z čehož plynou složitá
a nepříjemná morální dilemata. Také proto Draka je (a jistě zůstane) extrémně kontroverzní záležitostí.
6. června 2026
Co to létá nad Oblastí 51? Převažuje názor, že neznámý letoun zachycený termokamerou by mohl být demonstrátor stíhače šesté generace Boeing F‑47 NGAD, byť nelze
zcela vyloučit ani jiná vysvětlení, např. jakýsi experimentální bezpilotní bojový prostředek. Použité aerodynamické schéma je v každém případě velmi zvláštní a nápadně
připomíná koncepci přezdívanou "Chistmas Tree". Ještě dodám, že onen záběr může být i cíleným únikem informací, jenž zapadá do propagandistické války mezi USA a
Čínou, neboť letadla šesté generace budou v jejich soupeření nepochybně hrát důležitou úlohu. Jak jsem již mnohokrát říkal a psal, jsem pevně přesvědčen, že Američané
realizují několik vývojových a zkušebních programů pilotovaných i bezpilotních bojových a jiných letounů, jež si hlídají jako pomyslné eso v rukávu, ovšem nějaké malé
"střípky" (zejména pro znejistění soupeře) se někdy vypustit dají. V nevadské poušti už se koneckonců zrodila řada ikonických letadel, která posunovala hranice a měnila
paradigma, a všechno nasvědčuje, že tento trend stále pokračuje. Watch The Skies! :‑)
4. června 2026
Diskuse o nových nábojích. S velkým zájmem sleduji postup amerického programu NGSW, do kterého patří i střelivo .277 Fury neboli 6,8×51 mm. Útočná puška M7 má
zatím hodně rozporné výsledky, jenže totéž kdysi platilo i o M16, zatímco současné iterace této konstrukce jsou vynikající. Nový náboj každopádně působí velmi slibně a
dá se očekávat, že pokud se vyřeší "dětské nemoci" pušky M7, bude mít ráže .277 Fury největší šanci prosadit se jako nový standardní náboj NATO. Na druhou stranu ale
nemá zdaleka nic jisté, neboť v minulé dekádě se podobně hovořilo o náboji 6,8 mm Remington SPC, který se však nakonec příliš nerozšířil. Pouze omezeně se prosadil i
další slibný kalibr (a můj osobní favorit) 6,5 mm Grendel. (V jeho případě to ovšem není příliš překvapivé, protože je to původně výtvor nadšenců, za kterým nestojí obří
zbrojní korporace nebo armáda velmoci.) Přechod na nový standard služebního střeliva NATO bude každopádně zdlouhavý a nákladný proces, do kterého se tedy nikomu
příliš nechce, avšak jednou to zkrátka nevyhnutelně přijde. Doufám, že se začne co nejdříve.
2. června 2026
Jsem velice rád, že jsem získal poměrně vzácnou knihu s prostým názvem Zero, jež se zabývá legendárním japonským stíhacím letounem Mitsubishi A6M. Popisuje jeho
vznik, vývoj a bojové nasazení, a to převážně z pohledu japonských konstruktérů a pilotů. Autor zastává a přesvědčivě podkládá názor, že na vrcholu své slávy bylo Zero
patrně nejlepší stíhačkou na světě. Kniha je docela tenká a z dnešního pohledu asi nepřináší nic přelomového, je ovšem nutno si uvědomit, že originál vyšel v USA v roce
1969, kdy nemilosrdná válka s císařstvím nebyla zase tak vzdálenou minulostí, a tudíž publikace s takovým vyzněním zákonitě vzbudila kontroverze. Také díky tomu ale
má toto dílo velkou historickou hodnotu. Jak říká Honza Drnek, historie jsou především souvislosti.
31. května 2026
Diskuse o minulosti, současnosti a budoucnosti českého obranného průmyslu. Díky několika slavným značkám, jejichž původ sahá až do časů monarchie, máme opravdu
impozantní tradici, a některé čs. konstrukce vykázaly takřka neuvěřitelnou životnost. Aplikace podvozků tanků TNH‑Sv vydržely ve Švédsku do poloviny 70. let, tančíky
AH‑IV‑Hb sloužily v Etiopii až do 80. let a Peru používalo lehké tanky LTP až do přelomu 80. a 90. let. Mohu tu zmínit i lehký kulomet ZB vz. 26, ze kterého pak vznikl
legendární britský Bren, jenž se ještě dnes používá v několika zemích (včetně Indie). Pořád létají spousty cvičných letounů značky Aero, pořád jezdí spousty vozů značky
Tatra a takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho. Každopádně máme být na co hrdí, a to tím spíše dnes, kdy náš obranný průmysl rychle expanduje a posiluje pozice i ve
světovém měřítku. Navazuje na slavné tradice, ale už nevyrábí zdaleka jen "železo", jelikož proniká i do hi‑tech sektorů, jako jsou drony nebo protivzdušná obrana. Tahle
země bývala světově respektovanou zbrojní velmocí a dnes má reálnou šanci jí být znovu.
30. května 2026
Marat Gabidullin se stal prvním bývalým příslušníkem Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, jenž otevřeně promluvil o fungování této žoldnéřské skupiny, a sice v
knize Bojoval jsem v řadách wagnerovců. Jeho dílo je nesmírně kontroverzní, protože v sobě skrývá množství rozporů. Gabidullin zůstává ruským vlastencem a angažmá
ruských žoldnéřů vnímá v zásadě pozitivně, a proto také usiluje o veřejné uznání jejich zásluh, a to především v Sýrii. Právě té se věnuje většina knihy a popisy bojových
akcí jsou často opravdu strhující. Gabidullin ale také nelítostně kritizuje poměry v žoldnéřské organizaci, v ruské armádě a politice, a proto za obrovskou chybu pokládá i
invazi na Ukrajinu. Celým textem prostupuje vír protichůdných emocí, které možná souvisí s proslulou "ruskou duší", ale v prvé řadě je to upřímná a místy drsná zpověď
profesionálního vojáka, se kterým nemusíte souhlasit, ale který si zasluhuje elementární respekt.
29. května 2026
Ještě pár střípků z brněnského Animefestu. Nejlepším zážitkem pro mě byla přednáška o asijské (zvláště čínské a japonské) kosmonautice a jejím ztvárnění v popkultuře,
kterou přednesli Vědátoři. Počátky vesmírných programů asijských mocností jsou téma poměrně málo známé, ale vysoce zajímavé. Za zmínku stojí i fakt, že přednášející
jako ideální pomůcku pro pochopení fungování raket doporučili hru Kerbal Space Program, s čímž plně souhlasím. (Já jsem kdysi hrával Buzz Aldrin's Race Into Space.)
Velice mě zaujala rovněž přednáška Světové remaky japonských filmů, ve které jsme se mohli ponořit do často pozoruhodných spojení japonské a hollywoodské filmové
produkce. Např. jsem se ke svému nemalému překvapení dozvěděl, že Darth Vader je založen na skutečné historické osobě, kterou byl obávaný samuraj Date Masamune.
Ještě jednou musím pochválit cosplayery (včetně kontroverzních, ale dle mého názoru milých furries) a dovolím si podotknout, že některé dámské cosplaye nechávají jen
minimum prostoru pro fantazii, což samozřejmě také potěšilo. Bylo to jedním slovem excelentní.
27. května 2026
S velkým smutkem jsem přijal zprávu, že zemřel RNDr. Petr Zeman, vlivný disident, akademik a bezpečnostní expert. Měl jsem obrovskou čest být studentem předmětů,
které vyučoval na FSS MU a které se pochopitelně týkaly zpravodajských služeb, protože Petr Zeman v 90. letech velice významně přispěl k vybudování zpravodajského
aparátu České republiky. Působil mj. jako ředitel naší rozvědky ÚZSI, a proto ve svých přednáškách sděloval také zcela konkrétní zkušenosti z vlastní praxe. Kromě jeho
výjimečné erudice musím zmínit i jeho mimořádný smysl pro humor. Bez nadsázky říkám, že většinu toho, co vím o reálném fungování tajných služeb, jsem získal právě
na přednáškách Petra Zemana. Velké díky za všechno, pane doktore. Sine ira et studio.
26. května 2026
Diskuse o organizaci ozbrojených sil, zejména o začlenění prostředků bez osádky. Zanedlouho uplynou dva roky ode dne, kdy Ukrajina coby první stát na světě vytvořila
pro drony samostatnou složku SBS (Syly bezpilotnych system). Rusko se tím inspirovalo a loni v listopadu zformovalo vlastní VBS (Vojska bespilotnych sistěm). Nabízí
se proto otázka, zda tento model převezmou i další země. Osobně jsem vůči tomu spíše skeptický, protože Ukrajina a Rusko jsou ve specifické situaci, když vedou válku,
v níž drony z několika důvodů sehrávají enormně důležitou roli. Všechno se ovšem rychle vyvíjí a v jiných konfliktech bude situace zřejmě odlišná. Očekávám tedy spíše
maximální integraci dronů do stávajících vojenských struktur a spolupráci s "klasickými" zbraněmi s osádkou. Sice nevylučuji, že nějaké další státy mohou vytvořit nové "dronové" složky
ozbrojených sil, ale nemyslím si, že se z této koncepce stane mainstream.
24. května 2026
Včera jsem navštívil brněnský Animefest 2026, který byl pro mě vlastně první akcí tohoto druhu. Nebyl jsem si tedy zcela jistý, co mám přesně čekat, avšak obavy rychle
zmizely díky skvělé atmosféře, kterou jsme s mou drahou od první sekundy nasávali. Mohli jsme obdivovat mnoho působivých cosplayů, a to nejen z mangy a anime, ale
také z řady západních popkulturních fenoménů. Zhlédli jsme tři vysoce zajímavé přednášky a rovněž několik ukázek asijských bojových umění. Ochutnali jsme japonské
jídelní speciality a prošli jsme si prodejní stánky, a to jak od komerčních firem, tak od nezávislých umělců, kteří si zaslouží velký respekt jakožto praví "srdcaři". Respekt
pochopitelně patří i cosplayerům, kteří vynakládají spoustu peněz a času na krásné výtvory, jež pomáhají utvářet onu výjimečnou atmosféru. Jako otaku, geek a nerd jsem
se na Animefestu cítil báječně a byl to pro mě jeden z nejlepších zážitků poslední doby. Díky všem!
22. května 2026
Knih o vztazích Ruska a Ukrajiny a probíhající válce samozřejmě existuje spousta, avšak většina pochází od Ukrajinců. Právě proto si ovšem zasluhuje velkou pozornost
publikace Válka a trest: Putin, Zelenskyj a cesta k ruské invazi na Ukrajinu, jejímž autorem je Rus, a sice respektovaný novinář a spisovatel Michail Zygar. Kniha sestává
ze čtrnácti příběhů ze vzdálené i nedávné minulosti, které zachycují složitou historii obou národů, zemí a jejich prezidentů. Mezi jejich témata náleží "jednota" Ukrajinců
a Rusů, jazyk, osoba Stěpana Bandery či otázka Krymu. Kniha ukazuje důležitost Ukrajiny pro ruský imperiální projekt, který se Kreml pokouší udržet, což kulminovalo
se zahájením "speciální operace". Zygar vysvětluje, že tento projekt je odsouzený k zániku a že invaze tento zánik jen přibližuje. Rusko se mohlo jevit jako silné, jenže je
už pouhým reliktem imperiální minulosti, zatímco Ukrajina (ačkoliv má řadu chyb a slabin) představuje budoucnost. Je velmi příznačné, že kniha je určena mj. pro Rusy,
kteří to musejí pochopit, aby i jejich země mohla získat nějakou šanci na slušnou budoucnost.
21. května 2026
Německo údajně zvažuje pořízení tureckých balistických střel Tayfun Block 4 a Yildirimhan. Na první pohled je to možná šokující, ovšem ve skutečnosti to docela dobře
zapadá do širšího trendu, jímž je snaha evropských členů NATO získat nové dálkové úderné kapacity. Jako příklad se dá zmínit projekt nové balistické rakety ve Francii a
určitě by bylo zajímavé vědět, zda náhodou právě to nepatří i mezi skryté motivy německých oněch úvah. Již delší dobu se spekuluje o tom, že balistické rakety středního
doletu (patrně jihokorejské) hodlá do arzenálu zařadit i Polsko. Armáda ČR zatím podobné plány oficiálně nemá, ale nepochybuji, že na genštábu (a)nebo ministerstvu už
takový nápad zazněl. Pevně doufám, že opět zavedeme dělostřelecké raketomety a koupíme nějaký modulární systém (jako PULS nebo HIMARS), který může odpalovat
i přesné balistické rakety (jako Predator Hawk či PrSM), avšak nebránil bych se ani úvahám o nějaké zbrani dlouhého doletu (přes 1000 km). Kromě jihokorejských typů
možná vzniknou také zajímavé ukrajinské konstrukce. Počkáme, jak bude za pár let vypadat nabídka.
19. května 2026
Další pozoruhodný nález z antikvariátu. Německá "tajná eskadra" KG 200 nepochybně náleží mezi nejzajímavější letecké jednotky druhé světové války, a proto se stala i
námětem několika knih, mezi něž patří mj. publikace s poněkud zvláštním titulem Moskva volá armádní skupinu Střed. Ten naráží na jednu velmi zvláštní epizodu, a sice
na zpravodajskou hru, kterou sehrál SSSR, když úspěšně imitoval existenci uskupení německých jednotek za sovětskými liniemi. Vedle podílu KG 200 na této záležitosti
kniha poskytuje informace o spoustě dalších akcí, které zahrnovaly mj. průzkum, vysazování agentů, "sebevražedné" útočné mise nebo nasazení speciálních zbraní, např.
"vzdušných spřežení" Mistel. Publikace čerpá zejména z primárních zdrojů, resp. německých dokumentů a vzpomínek účastníků. Určitě nepřekvapuje, že existuje mnoho
nejasností, což autor nikterak nezastírá, každopádně se ovšem jedná o fascinující čtení.
17. května 2026
Ukrajinská firma Fire Point oznámila, že vypustila do vesmíru dva satelity a chystá další. Již v dubnu bylo sděleno, že Ukrajina za války vyzkoušela dvě kosmické rakety
(ačkoliv zřejmě jen po suborbitálních dráhách), které startovaly z letadel. Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, pak z nich celkem jednoznačně vyplývá, že Ukrajinci zvládají
koncepci Air Launch, jak se obvykle říká vypouštění nosných raket ze vzduchu. S tím ostatně souvisí také informace o vývoji letecké verze balistické rakety FP‑9, jež by
mohla doletět daleko za Ural. Nijak by mě nepřekvapilo, kdyby onen kosmický nosič představoval právě derivát této zbraně. S pomocí AI se dá velice snadno spočítat, že
kdyby se na FP‑9 posadil druhý stupeň a provedl by se start z dopravního letounu (třeba Il‑76 ve výšce kolem 10 000 m), dal by se na nízkou oběžnou dráhu poslat satelit
o hmotnosti v řádu desítek kilogramů. To by nepochybně otevíralo mnoho zajímavých možností. V této souvislosti bych si dovolil zdůraznit vysoce významnou, přestože
mnohdy opomíjenou skutečnost, že věci, které vylétnou nahoru, pak můžou zase spadnout dolů. :‑)
16. května 2026
Nejsem fotbalový fanoušek, a proto se k tomuto tématu zpravidla nevyjadřuji, avšak skandální závěr derby Slavie a Sparty přesahuje hranice "pouhého" fotbalu. Jedná se
totiž o projev společenské agresivity a polarizace, která samozřejmě souvisí i se stavem politiky. Kromě toho by se nemělo zapomínat, že fotbaloví ultras a chuligáni jsou
mnohdy navázaní na politický radikalismus a extremismus. Původní britští hooligans koneckonců vyrůstali v částečném propojení s hnutím skinheads a také je známo, že
se některé skupiny chuligánů (včetně českých) otevřeně hlásí ke krajní pravici či krajní levici. Politická dimenze fotbalového chuligánství zřejmě není ten nejatraktivnější
bezpečnostní problém současnosti, ale opomíjet či podceňovat by se v žádném případě neměla.
15. května 2026
Flyery dorazily! Česko obdrželo první lehká útočná vozidla Flyer 72 HD pro 43. výsadkový pluk. A jelikož nadále patříme mezi důležité podporovatele Ukrajiny, prvních
čtyřicet kusů dostaneme od USA zdarma. (To je moje oblíbená cena.) Nebudu zastírat velkou radost z této zprávy, protože už na veletrhu IDET 2023 si mě tohle úchvatné
vozidlo naprosto získalo a s potěšením jsem uvítal rovněž loňské rozhodnutí armády koupit pro naše "paragány" tyhle mazlíky. Flyer 72 je opravdu výjimečně podařená a
v reálném boji osvědčená konstrukce, takže lepší možnost na stole asi nebyla. (Shodou okolností o něm píšu i v jednom chystaném článku pro časopis Přežít.) Teď ovšem
budu ještě hodně zvědavý, jaké konfigurace výzbroje se na českých Flyerech objeví.
13. května 2026
Své 40. výročí uvedení do kin slaví legendární snímek Top Gun, který díky tomu poprvé míří i na česká filmová plátna. Za tímto účelem vznikly nové české titulky, které
byly skutečně potřeba, protože v předchozích českých překladech se nacházely spousty nesmyslů. Pokládám za velkou čest, že jsem u výroby těchto nových titulků mohl
působit jako odborný konzultant. Nemohu sice ručit za 100% správnost všeho, avšak doufám, že většina pojmů z letectví a vojenství už bude tentokrát přeložena správně.
Top Gun si tuto důkladnou péči nepochybně zasluhuje, jelikož (navzdory řadě chyb) představuje ve svém žánru pořád určitý etalon. S oním výročím se navíc pojí báječná
zpráva z USA, kde Senát jednomyslně podpořil zákon, který nese příznačný název Maverick Act a má vytvořit právní rámec pro zprovoznění několika uložených letounů
F‑14 Tomcat. Populární "Kocour" by se díky tomu mohl vrátit na americké nebe. Také on by si to zasluhoval, protože to byl (a svým způsobem stále je) mimořádný stroj,
který ve své době zásadně změnil pravidla hry. A už se můžeme těšit i na třetí Top Gun! :‑)
12. května 2026
Ještě krátce k nádhernému televiznímu seriálu Dinosauři, který otevřeně a jednoznačně říká, že ptáci jsou žijící dinosauři. Nikoli tedy jen potomci dinosaurů, ale skutečně
a doslova dinosauři. Osobně jsem se s touto koncepcí seznámil už dávno (vlastně jako dítě) díky takřka kultovní knize Záhada dinosaurů, jelikož její autor Jaroslav Mareš
patřil mezi první hlasatele této myšlenky u nás. Na jeho práce dnes navazuje především Vladimír Socha a ve vědeckém světě již tato teze tvoří mainstream, ačkoliv trvalo
nějakou dobu, než se opravdu etablovala, protože to znamenalo dosti zásadní zvrat v paradigmatu biologie. Do všeobecného povědomí proniká pomalu, ale jistě, k čemuž
zajisté přispívají i povedená populárně naučná díla jako právě seriál Dinosauři. Podle mého názoru bude změna dokonána tehdy, až tato teze najde místo v učebnicích pro
základní a střední školy. Jinak řečeno, děti musí vyrůstat s vědomím, že dinosauři jsou pořád tady. :‑)
10. května 2026
Něco ke včerejším přehlídkám a oslavám v Rusku. Podrobnější komentář jsem poskytl pro Rozstřel na iDNES.cz, bych rád ovšem doplnil ještě jednu věc. Oficiální ruská
válečná propaganda nyní obvykle působí uměle až křečovitě, takže daleko zajímavější je pohled na to, co vytvářejí a publikují ruští nadšenci, dobrovolníci a milbloggeři.
Dle očekávání dnes dominuje propojení "Velké vlastenecké války" a "speciální vojenské operace", jak ilustruje mj. tucet obrazů, které zveřejnil známý komentátor Rybar.
Zmínku si zaslouží také dva příspěvky kanálu NRTK, které pracují s tematikou dálkově ovládaných bojových vozidel a správně připomínají, že Sovětský svaz patřil mezi
pionýry tohoto oboru, když zavedl a nasadil tzv. teletanky. Z mé strany zde samozřejmě nejde o žádný souhlas s politickou či ideovou orientací této ruské propagandy, ale
ze striktně odborného hlediska prostě musím uznat, že se jedná o povedenou produkci.
8. května 2026
Na Den vítězství se více než co jiného hodí tip na knihu, která dnešnímu svátku odpovídá už svým titulem. V roce 2024 vyšel román Na množství nehleďte: Invaze, který
se ukázal jako nečekaně povedený český techno‑thriller. Letos vydané pokračování Na množství nehleďte: Společně k vítězství začíná přesně tam, kde první kniha končí,
takže sledujeme osudy stejných postav, ačkoliv přibývá i řada nových. Evropské armády přecházejí do protiofenzivy a zapojují se i do občanské války v USA. Autor také
hodně reflektuje význam dronů a opět prokazuje svou znalost vojenského prostředí. Probíhají jak boje na zemi, ve vzduchu i na moři, tak jednání politiků a byznysmenů,
jelikož Evropa směřuje ke spojení sil. Román ale ukazuje vizi integrace podle principů velmi odlišných od těch, které dnes (bohužel) reálně vidíme, a tudíž bych takovou
EU nadšeně podpořil. Knihu celkově hodně chválím (možná i více než první díl) a říkám si, že by mohla být vhodným základem pro počítačovou či deskovou hru. Závěr
opět slibuje pokračování, takže doufám, že třetí díl už se připravuje. Jen více takových románů!
7. května 2026
Bezpilotní vzdušný souboj nad Afrikou! Súdánský dron Akinci sestřelil jiný dron Akinci, který patřil Etiopii (nebo možná Emirátům, avšak operoval z Etiopie). Pokud se
chcete zorientovat v politickém pozadí tohoto chaosu, doporučuji články v březnovém a dubnovém čísle ATM, ovšem tato událost je samozřejmě velmi zajímavá i z čistě
vojenského hlediska. Dokazuje, že moderní bojové drony s výkonnými zbraněmi znamenají pro různé ambiciózní podmocnosti efektivní cestu, jak získat dálkové úderné
kapacity na úrovni, o jaké se jim ještě nedávno ani nesnilo. Výborným příkladem je právě turecký Baykar Bayraktar Akinci, který může nést skutečně impozantní arzenál
a už získal řadu zakázek, čímž navazuje na fenomenální úspěchy typu Bayraktar TB2. Ten už se prosadil i v zemích NATO/EU, a tudíž jsem zvědavý, zda jej bude Akinci
následovat i v tomto směru. Velký potenciál má nepochybně také proudový bezpilotní stroj Kizilelma. Každopádně by to mělo být poučení pro Armádu ČR, protože jsem
přesvědčen, že české vzdušné síly by prostředky této kategorie měly provozovat, a to optimálně včera.
6. května 2026
S malým zpožděním zde připomenu výročí jedné málo známé, ovšem velice zajímavé události. 9. března 1956 (tedy zhruba před 70 lety) provedlo americké letectvo svůj
zajisté nejriskantnější průnik nad čs. území, když přímo nad Prahou přelétl průzkumný stroj RF‑100A Super Sabre. (Pokud chcete vědět více, sáhněte po fascinující knize
Super Sabry nad Československem.) Šlo o součást vzdušného průzkumu východního bloku, z něhož se nepochybně nejčastěji připomíná nasazení proslulých letadel U‑2,
přestože šlo o typově daleko rozsáhlejší spektrum. Nemálo špionážních strojů bylo zničeno, jak dokazuje známý sestřel Powersova letounu U‑2, ale podstatně méně se ví,
že nešlo o první případ sestřelu řízenou raketou země‑vzduch. Poprvé se tak stalo již 5. října 1959, kdy byl nad Čínou zasažen tchajwanský stroj RB‑57D. Letouny tohoto
typu mimochodem operovaly i nad naším územím. Bývaly to opravdu hodně nebezpečné časy...
4. května 2026
Diskuse o budování a obnovování evropských tankových sil. Dominantním typem je a nadále bude Leopard 2, což pro nás představuje obrovské pozitivum, jelikož český
obranný průmysl se bude významně podílet na sériové produkci verze 2A8. Do jisté míry se prosadil i americký M1 Abrams, kdežto jihokorejský K2 Black Panther bude
páteřním typem v Polsku a dva perspektivní uživatele už si zajistil německý Panther KF51. Pozornost se aktuálně upírá především na Rumunsko, jež poptává 216 nových
tanků, které chce i samo vyrábět, a tudíž zřejmě bude volit mezi oběma Panthery. Zajímavé to může být ve Francii, kde možná dojde na nějaké dočasné řešení. Ještě bych
tu vyjádřil pochvalu firmě Rheinmetall za politicky odvážné použití dosud poměrně kontroverzního názvu Panther. Jsem ovšem hodně zvědavý, zda se najde odvaha i na
zbourání takříkajíc posledního pomyslného tabu. Troufnete si "recyklovat" jméno Tiger? :‑)
3. května 2026
Další debata o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Jak jsem mnohokrát řekl, držím se oficiální verze, protože zásadně odmítám konspirační teorie. Současně však
do určité míry chápu, že právě u této záležitosti hodně lidí věří, že oficiální verze není pravdivá. Warrenova komise totiž odvedla celkem mizernou práci, po které zůstalo
mnoho otazníků a nejasností. Zákonitě tedy vzniklo obrovské množství knih, které líčí nejrůznější spiknutí, resp. alternativní vysvětlení. (Pokud chcete něco takového ve
formě beletrie, vřele doporučuji výborný román Třetí výstřel od Stephena Huntera.) Pro mě ovšem platí, že čím více jsem si toho o atentátu na JFK přečetl, tím více jsem
přesvědčen, že Lee Harvey Oswald jednal osamoceně. Kdybych už měl akceptovat nějaké jiné vysvětlení, tak by to možná byla hypotéza náhodného smrtelného výstřelu.
Podrobné zkoumání totiž ukazuje, že "důkazy" údajných spiknutí jsou vesměs nepřesné, zavádějící či prostě a jednoduše chybné. Atentát na JFK se dá použít jako zřejmě
nejlepší příklad toho, proč jsou konspirační teorie tak oblíbené, a zároveň toho, proč vždycky selhávají.
1. května 2026
Na dnešní svátek lásky a práce si dovolím krátké vyjádření k tématu, o němž se dnes hodně debatuje a které tak nějak (byť jen volně) souvisí s oběma zmíněnými svátky,
totiž k platformě OnlyFans. Všiml jsem si, že se stalo módou hrát si takříkajíc na "morální majáky" a povýšeně odsuzovat kohokoli, kdo si zkouší (při)vydělat působením
v tomto prostředí, ale ukázalo se, že řada těchto "majáků" má taktéž velice barvitou minulost. Já se každopádně k tomuto odsuzování nehodlám přidávat. Pokud se někdo
rozhodne pro tuto metodu (při)výdělku a činí tak otevřeně a s vědomím všech plusů a minusů, tak to plně respektuji. Navíc opět připomínám, že právě obor "pro dospělé"
významně pomohl rozšíření mnoha technologií, které dnes a denně využíváme (mj. HD videa, streamingu, rychlého připojení či online plateb), a tudíž zmíněná povýšená
kritika působí značně pokrytecky. Pokud mám být maximálně stručný, nahý byznys je pořád byznys. :‑)
30. dubna 2026
Pozoruhodný nález z Pompejí přinesl první (byť pouze nepřímý) důkaz, že staří Římané použili v boji mechanickou metací zbraň zvanou polybolos, která dokázala střílet
"salvy" oštěpů. Podobně jako u proslulých zbraní systému Gatling závisela její funkce na lidské síle, resp. na ručním otáčení klikou, ovšem i tak šlo na poměry starověku
o supermoderní vynález. Polybolos byl složitý a zřejmě dost poruchový, kvůli čemuž se asi příliš nerozšířil, takže se někdy pochybovalo, zda se vůbec prakticky uplatnil,
ale nyní už se to jeví jako velmi pravděpodobné. Studium informací o něm mě samozřejmě přivedlo i k zájmu o další starověké a středověké válečné stroje, ve kterých se
mnohdy využívala překvapivě vyspělá a technicky elegantní řešení. Některá z nich mají jakousi relevanci dodnes, což dokládá fakt, že návrh takového stroje byl dokonce
obhájen jako bakalářská práce na ČVUT. Určitě se o těchto zbraních chci dozvědět ještě víc.
28. dubna 2026
Kimovi kluci si přivezli z výletu do Ruska spoustu dárků a suvenýrů. KLDR otevřela památník a muzeum, kde se nachází mnoho vzorků techniky ukrajinské armády, jež
padly do ruských, resp. severokorejských ruskou na bojišti. V expozici jsou vystaveny mj. tanky M1A1 Abrams a Leopard 2A4, bojová vozidla pěchoty M2A2 Bradley a
Marder 1A3 nebo kolová vozidla AMX‑10RCR, Husky TSV či BMC Kirpi. Můžeme už začít uzavírat sázky, který z těchto typů uvidíme během několika let zkopírovaný
ve službách Kimovy armády. Osobně si nemyslím, že by KLDR chtěla kopírovat západní tanky (byť některé jejich technologie využít může), protože její typ Chonma‑20
působí poměrně moderně, avšak očekávám "klonování" pěchotních obrněnců. "Východní" vzory této kategorie se totiž vesměs projevují jako zoufale nepovedené, kdežto
americký Bradley je špičkový, což nezvratně prokazují zkušenosti z Ukrajiny a což otevřeně uznávají i Rusové. Na místě Kima a jeho inženýrů bych proto zapřel veškeré
konstrukční úsilí právě tímto směrem. Ano, samozřejmě o tom chystám i něco do ATM. :‑)
27. dubna 2026
Sci‑fi snímek Spasitel, který vznikl podle stejnojmenného románu, patřil mezi nejočekávanější filmy letošního roku, ačkoli někteří fandové vyjadřovali nejistotu
ohledně toho, jak bude vyhlížet mimozemšťan Rocky, resp. zda bude vyhovovat jejich představám. Za sebe musím konstatovat, že se tvůrci pozoruhodně přesně "trefili" do mých
očekávání. Film se přesně drží skvělé zápletky knihy (byť zákonitě vynechává spoustu detailů) a nabízí poutavé efekty, u nichž je třeba zejména pochválit to, že Rocky je
většinou řešen jako loutka, nikoli počítačová grafika. Všechno ale pochopitelně stojí primárně na excelentních hereckých výkonech Ryana Goslinga, který by si rozhodně
zasloužil Oscara už jenom za to, jak ve své úloze zvládá širokou škálu póz od smutné sebeironie po fenomenální odvahu. S tím ostatně souvisí i fakt, že film je sice často
velice vtipný, ovšem v podstatě jde o příběh nechtěného tragického hrdinství navzdory mizivým šancím. Spasitel dokáže zábavnou i vážnou rovinu dokonale propojit a v
kombinaci s vizuální stránkou nabízí opravdu luxusní divácký zážitek. První kandidát na Film roku!
26. dubna 2026
Dnes si připomínáme 40 let od fatální havárie v Černobylu. Společně s katastrofou ve Fukušimě dosud slouží jako hlavní "strašák" proti jaderné energetice, a to zpravidla
s využitím zavádějících, případně i naprosto nesmyslných argumentů. Ano, lidé dělají chyby, nehody se stávají, nikdy je nelze zcela vyloučit, ale z obou těchto událostí se
vyvodila velká poučení a dnešní jaderné elektrárny jsou tak bezpečné, jak jen mohou být. Tzv. obnovitelné zdroje mohou být zajímavým doplňkem, trvám ovšem na tom,
že základ energetického mixu má tvořit atom, resp. tradiční "velké" elektrárny a nové MMR (malé modulární reaktory). Vedle toho doufám, že se bude více investovat do
nukleární fúze, aby se konečně zlomilo to "prokletí" asi 60 let opakované teze, že první komerční fúzní reaktor začne pracovat za 30 let. (Na Měsíci čeká helium‑3.) Je to
nepochybně obrovská výzva, avšak lidstvo již dokázalo ohromující věci a já věřím, že dokážeme i tohle.
24. dubna 2026
Do aktuálního čísla časopisu II. světová jsem napsal fiktivní duel dvojice proudových stíhačů, které by se nejspíše utkaly na evropském nebi, pokud by válka pokračovala
do podzimu 1945. Konkrétně se jedná o americký P‑80 Shooting Star a německý Ta 183 Huckebein, z nichž druhý se nikdy nedostal do vzduchu, jenže přesto patřil mezi
technicky docela významné. Jeho šípové křídlo totiž vycházelo z pokročilých výzkumů aerodynamiky, což byl obor, v němž němečtí konstruktéři odvedli mimořádný kus
práce, z níž potom pochopitelně těžily vítězné velmoci. Totéž platilo také např. o motorech, výzbroji či přístrojovém vybavení. Letecký průmysl Třetí říše skutečně hodně
předběhl svou dobu, což je ostatně jedním z důvodů, proč se různé projekty strojů kategorie Luftwaffe 1946 pořád těší takovému zájmu expertů, fandů, hráčů a modelářů.
Pokud dostanu příležitost, rád bych v budoucnu sepsal i nějaké další duely tohoto druhu.
23. dubna 2026
Na dnešní Světový den knihy nemůže přijít nic jiného než knižní tip, a to hned dvojitý. Tentokrát půjde o dva české tituly, jež se týkají Ukrajiny a které pojí rovněž osoba
jednoho z autorů. Publikace nazvaná Zápasící Ukrajina: Zpráva o stavu země a lidí představuje soubor reportáží, které se věnují zejména problémům, jimž Ukrajina musí
(kromě pokračující ruské agrese) čelit. Na prvním místě je to (jak lze asi čekat) nesmírně palčivá korupce a další se týkají mj. fungování armády, zemědělství, politického
rozdělení nebo jazykové otázky. Obsah druhé knihy poeticky vystihuje její název, a sice Světlem proti temnotě: Příběhy české pomoci Ukrajině. Zaměřuje se na působení
české dobrovolnické organizace Team 4 Ukraine, která zajišťuje dodávky nejrůznějšího materiálu pro vojáky i civilisty. V obou publikacích najdete dramatické, dojemné,
humorné i bizarní příběhy, jež zachycují trochu jinou stránku konfliktu než tu, kterou nabízejí každodenní zprávy o pohybech fronty či dronových útocích. Znovu ilustrují
klasickou poučku, že válka v lidech probouzí to nejlepší i nejhorší. Слава Україні! Героям слава!
21. dubna 2026
V novém čísle časopisu Válka Revue najdete můj článek o britských kolových obrněncích studené války, např. o vozidlech Ferret, Fox, Saladin či Saracen. Jejich historie
je velmi specifická tím, že prodělaly intenzivní nasazení "doma", konkrétně v konfliktu v Severním Irsku, který v některých momentech neměl daleko do občanské války.
Přestože jsem v zásadě anglofil, v tomto případě tvrdím, že tam Londýn podle mého názoru udělal mnoho chyb v čele s faktem, že tam někdy používal i metody, které by
patřily spíše do afrických kolonií. Ony obrněnce byly součástí "biče", který je občas určitě potřeba, avšak Britové neustále zapomínali na adekvátní porce "cukru" a celou
otázku Belfastu zkrátka nezvládali. Naštěstí už je to minulost, jež má sloužit jako zdroj poučení.
20. dubna 2026
Po včerejším prohlášení Andreje Babiše lze konstatovat, že se jaderné odstrašování v České republice stalo mainstreamem. Samozřejmě to vítám, protože patřím do malé
skupiny expertů, kteří byli ochotni o tomto tématu otevřeně hovořit. Už několik let říkám, že by mělo přestat být "tabu" a že bychom o něm měli zahájit věcnou veřejnou
debatu, která se tedy tímto evidentně rozběhla. Dlouholetá afinita předsedy ANO k Paříži ho naprosto logicky vede k preferování francouzského "deštníku", zatímco já se
kloním spíše k aliančnímu "sharingu", což by nám umožnily letouny F‑35A Lightning II, ačkoli příklad Polska ukazuje, že se tyto scénáře vlastně ani nevylučují. Někoho
láká i myšlenka výroby vlastní "Bomby", což bychom určitě zvládli (a nebylo by to zase tak složité ani drahé), ale s tím bych zatím počkal. Je popravdě dosti překvapivé,
že tohle citlivé téma zvedl zrovna Andrej Babiš, ovšem když už to udělal, dobře tak.
18. dubna 2026
Americká vláda chce do zvyšující se výroby zbraní zapojit i tamní automobilový průmysl. Jde tedy stejnou cestou, která se postupně realizuje i v Evropě, jelikož víme, že
vojenskou techniku by měly dodávat německé automobilky nebo že francouzská firma Renault chce zahájit produkci útočných dronů. Západ již dramaticky zvýšil výrobu
dělostřelecké munice a zapojení automobilek by mohlo umožnit totéž i v jiných kategoriích. Tradiční zbrojovky totiž nabízejí supermoderní zbraně, jenže jejich produkce
je často příliš pomalá a drahá, kdežto sektor automotive umí vyrábět hromadně, rychle a levně. Právě tento přístup je ideální, pokud potřebujete tisíce exemplářů laciných
"spotřebních" zbraní, např. dronů či řízených raket, jaké vyvinuly společnosti jako Anduril, Kratos či Zone 5 nebo jaké vytvořili Ukrajinci. Jinak řečeno, západní průmysl
postupně přechází na válečný režim. Není to snadné a musí se vyřešit spousta problémů, ale zvládlo se to už dříve a zvládne se to znovu. Někteří lidé (zvláště v Moskvě a
Pekingu) se zřejmě budou ještě hodně divit, co způsobili. Ale kdo chce kam, tomu jehož bagr. :‑)
17. dubna 2026
Debata o Heydrichovu Mercedesu. Zanedlouho má být v Praze vystaven vůz, o kterém část historiků tvrdí, že je to právě ten, v němž říšský protektor seděl osudného dne
27. května 1942. Prodělal důkladnou renovaci a vypadá věrohodně, ale nepřestává vyvolávat velké spory, protože "kandidátů" na "zaručeně pravý" Heydrichův Mercedes
existuje poměrně dost a proti názoru oněch historiků stojí posudky kriminalistů, podle kterých se jedná o jiný kus, avšak majitel jejich výtky zpochybňuje a trvá na svém.
Dá se narazit rovněž na skeptické tvrzení, že ten "správný" automobil možná nenajdeme nikdy, jelikož vzhledem k tehdejší praxi se mohl jeho podvozek použít pro úplně
jiný účel. Pátrání navíc zásadně komplikuje fakt, že původní archivní dokumenty byly z velké části zničeny. Záhada tudíž trvá a můžete si vybrat, komu budete věřít, ale i
přesto si myslím, že by se v bádání mělo pokračovat. Heydrichův Mercedes (coby jakási "ikona" oné dramatické události) představuje velmi důležitý historický artefakt a
nikdy nelze vyloučit, že někdo (asi s pořádnou dávkou štěstí) dokáže tuto otázku definitivně objasnit.
15. dubna 2026
Poražený Viktor Orbán je nyní často líčen takřka jako ztělesnění zla. Dovolil bych si ovšem poněkud jiný názor. Dlouho jsem mu jednoznačně fandil, a ačkoli mě posléze
hodně zklamal svým postojem vůči ruské agresi proti Ukrajině i některými dalšími kroky, pořád si myslím, že Orbán není jakýsi "padouch". Byl (a do velké míry stále je)
skutečně silným a výrazným politikem, který převyšuje formát naprosté většiny evropských "šedých myší". Evidentně však zůstal u moci příliš dlouho, začal dělat chyby
a jím nabízená alternativa k "pokažené" liberální demokracii se potom sama projevila jako přinejmenším stejně "pokažená". Připouštím i variantu, že některé kroky mohl
činit pod tlakem, protože Rusové na něj možná mají "kompro". Zatím se zjevně nechystá do exilu, takže co bude dál? Čekají ho soudy či tresty? Jak si povede v opoziční
roli? Nebo snad zkusí kandidovat na prezidenta? Ale určitě o něm ještě hodně uslyšíme.
14. dubna 2026
Další dva tipy na deskové hry, tentokrát z mého oblíbeného žánru alternativní historie. Oba tituly se odehrávají v letech 1947‑1948 v časové linii, v níž Třetí říše zvítězila
v Evropě a pouští se do konfrontace s USA, a to formou náletů přes Atlantik. Titul Amerika Bomber: Evil Queen of the Skies tedy staví hráče do role velitele německého
bombardéru, který musí proniknout americkou obranou a uskutečnit útok, čemuž pochopitelně brání především americké stíhačky. Zájem hráčů posléze vedl k vydání hry
Defending America: Intercepting the Amerika Bombers, kde naopak usedáte do kokpitu amerického letounu a bojujete proti útočícím Němcům. Obě hry se řadí mezi tzv.
solitéry, takže jeden hráč hraje sám proti systému hry, lze je ovšem také zkombinovat a hrát ve dvou. Chválím vynikající nápad a kromě toho i pěkné grafické zpracování.
Jako obvykle platí, že pokud máte zájem, s důvěrou se obraťte na brněnský obchod Planeta her.
13. dubna 2026
Kontroverzní maďarský premiér Viktor Orbán utrpěl drtivou porážku. Doufal, že úpravy volebního systému mu pomohou, jenže ony se spektakulárně obrátily proti němu
a daly ústavní většinu dosud opoziční straně Tisza. Maďarsko jistě čekají zásadní změny, protože Péter Magyar hodlá "rozmontovat" celý systém, který Orbán za šestnáct
let vybudoval. Současně se ovšem nesmí zapomínat, že i Magyar je národně orientovaný konzervativec, podle některých dokonce jakýsi "Orbán light", takže žádný velký
obrat k liberalismu patrně nepřijde. Určitě bude chtít narovnat vztahy s EU a zejména s Polskem, z čehož by se měl strachovat zejména Robert Fico, jelikož Andrej Babiš
se bude chtít (dle své osvědčené zásady "pomáhej vždycky silnějšímu") přiklonit spíše ke staronovému tandemu Varšavy a Budapešti, takže slovenský premiér zůstane ve
svém zákopu osamocen. Jsem také skutečně zvědavý na další kroky lidí z Orbánova establishmentu, protože někteří zřejmě zvolí (pokud tak již neučinili) "taktický ústup
do předem připravených pozic". Nevíte, jak momentálně vypadají podmínky ubytování v Moskvě? :‑)
11. dubna 2026
Diskuse o "zapomenutých válkách". Už v minulosti jsem se tu zmínil, jak málo se hovoří např. o čínsko‑japonské válce (1937‑1945) či irácko‑íránské válce (1980‑1988),
přestože se nepochybně jednalo o politicky i vojensky vysoce významné konflikty. Takových příkladů by se ovšem dalo jmenovat daleko více. Např. jsem přesvědčen, že
mnohem větší pozornost by si zasloužily střety Indie a Pákistánu nebo konflikty na jihu Afriky, zejména v Namibii a Angole. Když jsme v té Africe, tak musím uvést také
válku Etiopie a Somálska o Ogaden. Neúměrně málo se připomínají i některé konflikty v Latinské Americe, jejichž seznam se dá začít válkou o Chaco, jež byla zajímavá
mj. díky přítomnosti zbraní a poradců z Československa. Bizarní případ představuje i tzv. fotbalová válka, během které došlo k posledním soubojům stíhaček s pístovými
motory. (Byl to rok 1969!) A samozřejmě nelze vynechat válku o Alto Cenepa, kde se také odehrály pozoruhodné vzdušné boje. Když se trochu ponoříte do historie, záhy
zjistíte, že ve 20. století proběhlo mnohem víc válek, než by si kdokoli příčetný mohl přát.
10. dubna 2026
Petra Horáková Krištofová se stala známou osobností díky blogu a podcastu Deník vojínky, v nichž barvitě líčí svůj dobrovolný výcvik v armádě. Posléze se rozhodla, že
kromě "nových" médií využije také tradiční tištěnou formu. Výsledkem se tedy stala publikace nazvaná Deník vojínky: Z civilu do Vyškova. Autorka absolvovala výcvik
v trvání tří týdnů, a to v době covidové, což se na jeho průběhu zákonitě v mnohém podepsalo. Kniha čtivě popisuje drsné uvítání, fyzickou přípravu, vzdělávání, střelby,
házení granáty a závěrečný "komplexák" a jako snad všechny vzpomínky na "vojnu" obsahuje spoustu absurdních i humorných historek. Také ukazuje, že se ženy mohou
v armádě uplatnit více než dobře. Je to skutečně skvělé a inspirativní čtení, za které autorka zaslouží velikou pochvalu. P.S. Někoho možná bude poněkud vyvádět z míry
ne zrovna jemný slovník, jenže s tím nic neuděláte, vojáci a vojákyně takhle prostě mluví.
8. dubna 2026
Dokumentární seriál Prehistorická planeta nasadil laťku hodně vysoko, ovšem nová série Dinosauři ji s přehledem překonala. Nejde jen o ztvárnění samotných dinosaurů,
které bere dech a obsahuje pestré barvy a spoustu peří. Jde také o to, že si tvůrci dali hodně záležet na tom, že je to vyprávění nesmírně dlouhého a dramatického příběhu.
Sledujeme tedy vznik dinosaurů, jejich postupné "dobývání" země, vzduchu i moře a rychlý pád jejich "říše" po dopadu asteroidu. Značný důraz se klade na geologické a
atmosférické procesy, jež zásadně ovlivňovaly evoluci. Obrovská poklona míří k tomu, že seriál od začátku jasně prosazuje narativ, který mezi odborníky a fandy již delší
dobu převládá, ale do širšího povědomí proniká jen pomalu: Dinosauři nejsou plazi a nevymřeli, jelikož ptáci jsou žijící dinosauři. Podle mého názoru je to zatím nejlepší
dokumentární seriál o pravěku a pro co nejsilnější zážitek doporučuji zhlédnout všechny epizody naráz.
7. dubna 2026
Jak skončí kampaň úderů proti Íránu? Svržením tamějšího režimu, nebo nějakým kompromisem? Jak to zvládne světová ekonomika? Jak bude vypadat nová architektura
vztahů v regionu? Takové otázky dostávám dnes a denně, ale s přesnými prognózami zůstávám opatrný, ačkoliv americkému a izraelskému úsilí pochopitelně fandím. Co
se ovšem opět projevilo jako naprosto fenomenální, to je vůle a schopnost Američanů zachránit své pohřešované vojáky. Akce s cílem dostat domů dva sestřelené letce se
nepochybně zapíše do dějin jako další úchvatná ukázka toho, že USA jsou ochotné za tímto účelem nasadit a riskovat obrovské zdroje, jelikož prostě platí, že jeden každý
lidský život má nejvyšší cenu. Totéž platí pro Izrael jakožto pevnou součást západní civilizace, protože pro Západ je toto takříkajíc samozřejmost, zatímco jinde se životu
jednotlivce nepřikládá ani zdaleka takový význam. A znovu opakuji: O politických motivech a důsledcích amerických a izraelských akcí se můžete myslet ledacos, avšak
ze striktně vojenského hlediska pořád mají před zbytkem světa těžko popsatelný náskok.
6. dubna 2026
Ke křesťanským svátkům se svým způsobem hodí diskuse o deskové hře, kterou jsem loni zahrnul do svých tipů na dárky, a sice The Battle of Armageddon. Je postavena
na Zjevení Janovo, což je zaručeně nejbizarnější část Bible, která dle názoru mnohých (včetně mě) snad ani neměla být zařazena jako kanonická. Přesto (nebo spíše právě
proto?) se těší oblibě u křesťanských fundamentalistů, kteří berou Bibli doslovně a neustále v ní hledají spojení se současnými jevy a událostmi, z čehož proto čerpá i ona
deskovka. Možná znáte (v USA velice oblíbenou) románovou sérii Left Behind, která má podobné základy a k níž se autoři deskovky také odkazují. Bible si zajisté velmi
vážím jako jednoho z úhelných kamenů západní civilizace, ale její doslovné chápání pokládám za (diplomaticky řečeno) podivné. Jedná se o dílo, které vzniklo v určitém
historickém a kulturním kontextu a podle toho by se také mělo vykládat. The Battle of Armageddon má dle mého názoru celkem dobře vymyšlené strany a scénáře, avšak
pořád je to především zábavná hra, jež by se neměla brát moc vážně. Přeji všem veselé Velikonoce. :‑)
4. dubna 2026
S potěšením konstatuji, že jsem přečetl všech šest zatím vydaných knižních rozhovorů Martina Moravce, neboť mám za sebou i nejnovější titul Plukovnice lidských duší.
Helena Sováková, která zastávala mj. pozici hlavní psycholožky Armády ČR, tam obsáhle mluví nejen o vojenském životě a fungování zahraničních vojenských misí, ale
rovněž o mnohdy složitých a skrytých zákoutích lidské psychiky. Přestože tudíž kniha asi nejvíce zaujme fanoušky vojenství, zajisté si najde vděčné čtenáře i mimo tento
okruh. Podobně jako respondenti v předchozích Moravcových knihách totiž i plk. Sováková nabízí také spoustu praktických rad, v jejím případě především pro budování
psychické odolnosti, resp. pro zvládání nepříjemných situací. Mnoho postupů z armády se dá efektivně využít v civilním životě, jestliže musíte řešit např. nespavost, stres
či přepracování. Toto výborné dílo tedy doporučuji takřka všem a už se těším na další knižní rozhovor.
2. dubna 2026
Artemis II letí! Stejně jako miliony lidí po celém světě jsem napjatě sledoval start mise, která znamená návrat člověka k Měsíci. Sice je to zatím "jen" oblet, avšak přesto
jde o mimořádně důležitý krok a přistání není daleko, neboť by mohlo nastat již v roce 2028. Donald Trump se evidentně dme pýchou, v tomto případě docela oprávněně,
protože program Artemis vznikl za jeho prvního funkčního období, a to i v reakci na záměry Číny. Ta plánuje přistání nejpozději v roce 2030, takže USA a jejich spojenci
(včetně Česka) musí spěchat. Sledujeme tedy nové "vesmírné závody", ve kterých ovšem nejde zdaleka jen o mocenskou prestiž, ale také o zcela konkrétní ekonomické a
vojenské zájmy. Pokud (resp. až) totiž dojde na další válku světových velmocí, bude vesmír (dost možná i včetně Měsíce) nepochybně hrát ohromně významnou úlohu, a
proto jsem rád, že se na této iniciativě podílí i Česko. Chcete vidět naši vlajku na Měsíci? :‑)
1. dubna 2026
Další debata o tajných či "zázračných" zbraních Třetí říše. Přečetl jsem toho o nich skutečně hodně, docela dost jsem toho také sám napsal, a proto si víc a víc uvědomuji
jedno dilema. Pokud se chcete vydat mimo oblast těch dobře známých záležitostí a zabývat se třeba nukleárním programem či pokročilou fyzikou, naprosto nevyhnutelně
se dostanete ke zdrojům, jež patří do oboru konspiračních teorií. Záhy zjistíte, že jste se ocitli v říši nacistických okultních praktik, létajících talířů, základen v Antarktidě
a na Měsíci či kontaktů s mimozemšťany. V hromadách těchto podivností se nepochybně nalézají některá cenná fakta, ale jejich hledání je velmi nevděčná práce. Typický
příklad tohoto problému představuje třeba kniha Tajná válka o Antarktidu, Prahu a Plzeň, která obsahuje na jedné straně poměrně seriózní pokus rozkrýt nacistický vývoj
jaderných zbraní a na straně druhé složité (ačkoli přece jen "pozemské") hypotézy na téma UFO. Osobně jsem ovšem přesvědčen, že v archivech dosud leží dokumenty o
"Wunderwaffen", jejichž publikace by mohla způsobit pořádné politické a mediální zemětřesení.
Postřehy z ledna, února a března 2026
Archiv postřehů